Nepál – jeden svět nestačí

pátek 13. leden 2012 07:00

Nádraží v Kathmandu
foto autor

Na plakáty turistické sezony 2011 úřady v Nepálu nechali vytisknout heslo: „Nepál – jednou nestačí“. Mají pravdu, i dvakrát bude málo. Totiž, po pár dnech, které absolvujete pěkně po svých, začnou vystupovat obrysy odlišné a různorodé země. My jsme zaregistrovali tři dost odlišné světy.

První svět

První svět je Káthmándú, velkoměsto podle tradičních asijských měřítek. Skoro milión obyvatel, hustě zastavěné, šílená doprava, nepořádek jaký jste neviděli a smog jaký jste nečuchali. Po ulicích se prohánějí psy, rikši a tuk-tuky, na každém rohu někdo něco vaří nebo prodává. Pravidelné skládky ať v řece nebo uprostřed autobusového nádraží, ve kterých se prohání psi, kočky, havrani či lidé a občas nefungující elektřina či voda. Čili takové „normální“ město.

pole.JPG

Pokud jdete na trek, v Káthmándú seženete nejen všechno možné jídlo, ale i podstatně levnější veškerou outdoorovou výbavu. A navrch slušné cigarety „Pilot“ za osm korun. Dokonce se i velice dobře a levně najíte. Zažijete i pár kulturních šoků. Nepálci jí třeba pořád rukou. Ovšem jen rýži. A tu jí pořád. Nebo všude a všichni plivou a smrkají. Bez kapesníku samozřejmě. Zbytek utřou do rukávu. A to i ženy. Zívání a krkání s otevřenou pusou už je potom jen drobnost. Taky si tady užijte silnice, protože jsou jen v tomto prvním světě. Jakmile se svěříte do rukou řidiče autobusu, celkem sjízdná komunikace se rychle mění ve špatně udržovanou cyklostezku, až zmizí úplně a objeví se něco, kde byste se báli jít pěšky.

Druhý svět

Dokodrcáte se tak do druhého světa - Nepálu a jeho zemědělské části. Nepál je země nadprůměrně úrodná. V létě jim jde rýže a podobné věci, v zimě zase pšenice, zelí atd., a to i 1500 metrů nad mořem. Zemědělský Nepál je takový, jakým Nepál opravdu je. Jednotlivé domy a malé vesničky roztroušené po kopcích a doslova celá zem obdělávaná a rozdělená na menší políčka.

yak.JPG

V druhém světě uvidíte zdejší skutečný život. Kohout vás vzbudí ve čtyři a místní vstávají a obstarávají pole, zvířata, cestují s úrodou na trh (pěšky několik kilometrů), pletou koše, perou prádlo v potoce, vaří rýži na otevřeném ohništi, tlučou máslo atd. Mají toho dost, aby se celý den nezastavili, a končí až večer, kdy si lehnou na své prkenné postele. Kdyby všichni neměli mobily (i paní, zatímco oře s jednoduchým pluhem, telefonuje), tak si připadáte jako ve středověku.

Sociálně jsou taky trochu jinde. Například dcera jde po svatbě do domu ženicha. Jako z jiného světa jim přijde naše sociální zabezpečení. Jedna majitelka ubytovny se nás ptala, jestli je pravda, že když v Evropě někdo zestárne, tak už nemusí pracovat, a dostává peníze od státu? A stejně tak, když má dítě, nebo je nedej bože nemocný! Pro Nepálce naprosté sci-fi. Doktor nebo škola jsou třeba tři hodiny do kopce (univerzita ale 6 dnů pěšky). Zatímco u nás je cool lehké opálení, tam naopak chtějí být světlí jako Evropané a prodávají zesvětlující krémy.

most.JPGPokud projdete šest-sedm dnů z Jiri do Namche Bazaru, zvyknete si na zelené kopce, obdělávaná terasovitá pole, domy bez komínů, kde kouř z ohnišť vychází dírami ve střeše (a proto taky celou cestu necítíte skoro žádný čerstvý vzduch). Zvyknete si i na trus z dobytka na každém metru cesty i na zápach moče provázející vás celou cestou. Přizpůsobíte se tomu, že nemají WC papír (používají natrhaný karton), i tomu, že jste už 7 dní neměli maso, ale jenom rýži a nudle maximálně s vejcem. Těší vás, že všechno (rýže je základ) co si dáte k jídlu je vlastně bio, ale na druhou stranu s hygienou to opravdu není nejlepší. Tak na to všechno si zvyknete a už je tu třetí svět, který začíná vstupem do Namche Bazaru.

Třetí svět

namche.JPGPo šesti dnech dorazíte do „velkoměsta“, kde není nouze o čtyř-pěti patrové domy, je tu „nemocnice“ a dokonce pekárna, kde si můžete dát koláč a espresso! S touto možností (a možností si dát maso) však končí druhý svět alias opravdový Nepál a začíná svět třetí - svět pro turisty. Výšlapem pověstného kopce před Namche plynule vyměníte místní pozdrav „namasté“ za univerzálně světové „hallo“. Jídlo je čím dál dražší a zemědělce už nepotkáte. Naopak začnete potkávat nosiče, kteří na zádech nenesou jen rýži a brambory, ale třeba sedm (!) 20 litrových kanystrů petroleje nebo 180 litrovou lednici, a to nikoli prázdnou, ale plnou lahví. Zeleň ustupuje holým kamenům a potkáte první yaky. Dostáváte se tam, kvůli čemu jste přijeli. Zpoza každého druhého pětitisícového kopce na vás vykukují vysněné osmitisícovky a jejich věčně bílá strmá skaliska jasně září proti letákově modré obloze. Vzdálenosti se zdají kratší, než opravdu jsou a hrozí výšková nemoc… ale o tom a o dalším zase příště. Třeba o kuchyni.

panorama.jpg

Petr Teplík

Související články


NULITak to se opravdu těším13:1114.1.2012 13:11:36
Roman NedbalPěkné počtení11:2713.1.2012 11:27:53

Počet příspěvků: 2, poslední 14.1.2012 13:11:36 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Petr Teplík

Petr Teplík

Inspirací může být všechno kolem. Děti, příroda, cesty, sport, vztahy ... stačí poodstoupit a nechat pár jedinců předběhnout.

Kuchař, cyklista, policista, otec dvou synů, manžel jedné manželky, který nezapomíná, že všechno je jinak.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • S. Komárek - Eseje o lidských duších a společnosti
  • A. S. Exupéry - Noční let
  • R. Šimáček - Valdštejnská rapsodie
  • Mathias Jung - Malý princ v nás
  • M. Twain - Dobrodružství T. Sawyera

Co právě poslouchám