Egypt - kuchyně

pátek 20. leden 2012 07:00

Kofte
foto autor

Množství zde rozkošných zahrad jest, do nichž ze všech stran z Nilu vodu pouštějí a v nich od limounových, citronových, pomorančových, granatových, fíkových, olívových, palmových, od cukrových třtí a rajského stromoví veliký dostatek mají. Vaření všelijakého hojnost jiným zemím dodávají, zvláště pak rýže, kteréž do roka za million aneb desetkrát sto tisíc vyveze... cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Egyptská kuchyně je jednoduchá a dobrá. Jídlo se skládá z minima základních surovin (většinou jen jedné) a mnoha koření. Nejčastěji k ochucení pokrmů používají mátu, kopr, petržel, – kmín, chilli, pepř, kurkuma, zázvor, koriandr. Základními ingrediencemi jsou pak cizrna, pšenice, rýže, zelenina, kuřecí, skopové a hovězí maso, sýry a ryby. Typickou egyptskou přílohou je charakteristický chléb. Logicky zde nenaleznete maso vepřové a alkohol.

Zdejší kuchyni si doslova užijí vegetariáni. Egypťané maso nahrazují velkými porcemi zeleniny, ovoce a luštěnin. Pilíře egyptské stravy jsou čistě vegetariánské a klidně se vám může stát, že prožijete několik dnů dovolené bez masa, aniž si to neuvědomíte. Co tedy uvidíte na průměrném jídelním lístku?

Jídelní lístek

chleba.JPGKe všemu a všude se podává Aish, což je chléb-placka ze směsi mouky pečená v peci s otevřeným ohněm. Připomíná pita chléb. Používá se jako příloha i jako příbor k nabírání jídla či k přípravě sendvičů. A co s ním můžete nabírat? Například tzv. Fúl (foul), který patří k nejoblíbenějším a nejlevnějším egyptským jídlům. Jsou to vařené a mírně rozemleté hnědé boby ochucené solí, česnekem, sekanou petrželkou, citronem, olivovým olejem, pepřem a kmínem. Podává se většinou ke snídani, ale není výjimkou ani k dalším jídlům a svačinám. Samozřejmostí je čerstvá zelenina a typický bílý sýr chutnající podobně řecká feta. Samotný fúl seženete za tři koruny.

falafel.JPG

A čím si chleba můžete naplnit? Aish je dutý a lze jej tedy plnit skoro vším. Třeba bramborami, zmíněným fúlem, zeleninou, sýrem, míchanými vejci nebo proužky grilovaného masa. Nejčastěji se podává se smaženými kuličkami jako tzv. taméja (taamia) neboli falafel. Kuličky se připravují z mleté cizrny smíchané se spoustou koření a smaží se dokřupava. Ke kuličkám dostanete buď zeleninu čerstvou nebo zajímavější variantu, tzv. torší, což je pikantní nakládaná směs různých druhů zeleniny. Falafel dostanete opravdu všude a u pouličního stánku ho lze sehnat klidně za korunu padesát. Musíte, ale dávat pozor za kolik ho prodávají místním, jinak bude třikrát dražší (což stejně není moc).

polevka.JPG

A aish jako příloha? Třeba k polévkám. Typickou je molocheja, což je vývar s nějakou rostlinou, která z něj udělá hmotu připomínající žabinec zahuštěný škrobem. No, říkejte mi třeba starej poseroutka, ale děkuji – neochutnal jsem. Další typickou polévkou je čočková. Nikoli však ta naše zelená, ale oranžová a s citronem – ta je dobrá. Na jídelníčku se často objevují i tzv. mahší – listy (zelné či vinné) plněné paprikou, brambory či cuketou s rýží a mletým masem. V širším významu můžete jako mahší dostat i naplněná rajčata, papriky nebo lilky. Fúl i falafel jsou všudypřítomné, ale nejznámějším egyptským občerstvením je určitě košarí (koshary).

koshari1.JPG

Není to tím, že by bylo nejlevnější nebo nejlepší, ale určitě je to „divadlem“ okolo. Pokud jdete městem a uvidíte za oknem velké stříbrné hrnce, ze kterých přetékají hromady rýže a vařených těstovin, vejděte. Je to zvláštní rituál a frmol. Hromady hladových před pultem, a vyvýšeně za pultem kmitají tak tři čtyři kuchaři. Téměř nepostřehnutelně rychle plní plastové kyblíky nebo kovové misky třech velikostí směsí rýže, dvou druhů těstovin, smažené cibulky, vařené čočky, cizrny a přelívají hustou rajskou omáčkou. Přidejte trochu octa s česnekem a máte chutný, levný a zajímavý oběd nebo večeři. My máme vepřovou, Egypťani košarí.

gril_maso.JPGUltramasožrouti nemusí smutnit. Téměř v každém jídelníčku najdete grilované kuře nebo jehnečí a příležitostně i rybu (taky většinou jen grilovaná). A to buď vcelku nebo krájené na plátky jako tzv. shawerma. Tradiční je údajně i nadívané holoubě – viděl jsem, ale neokusil. K ucelení masné nabídky je nutné doplnit tzv. koftu (kořeněné masové šišky se zeleninou). To co jsem uvedl, je 80-90% veškeré egyptské kuchyně. Přidejte k tomu ještě jejich mezze a máte  egyptskou kuchyni jako na talíři :-).

Mezze

ghanug.JPGV egyptské restauraci se ale jako první chod na vašem stole objeví tzv. mezze. Je to směs malých jídel se spoustou dochucovacích omáček. Například typická t-hína (kaše ze sezamových semínek, citronové šťávy, slunečnicového oleje a koření), hummus (kaše z cizrny ochucená kořením, citronem, petrželí, olejem a sezamovým pyré) nebo pokrm s krásným jménem „baba ghanúg“ (rozmixované grilované lilky s t-hínou). Problém je v tom, že na stole vypadají všechny podobně a hlavně… dostanete je v době, kdy máte hlad a hlavní jídlo je v nedohlednu. Tak si dejte pozor, ať vám na něj zůstane místo :-).

Dezerty

napoje.JPGEgyptská kuchyně si co do sladkosti dezertů nijak nezadá s ostatními příbuznými (ale myslim, že na Řecko s Tureckem v sladkosti stejně nemá). V obrovských nízkých plechových platech je k vidění například Basbousa - uvařený kuskus v cukrovém roztoku a ozdobený sekanými ořechy nebo mandlemi. Jako dezert bývá podáváno i nejrůznější ovoce, kterého je v této oblasti dostatek - banány, pomeranče, víno, fíky či datle. Nám třeba jako dezert naservírovali typickou orientální specialitu – chlazenou rýžovou kaši :-D Hlavně jsme se ale živili pečenými dobrotami plnými medu, sezamu a datlového nebo fíkového džemu.

Nápoje

trtina1.JPGKromě standardních (zde) ovocných šťáv pro nás velikou pochoutkou a nápojem číslo jedna vůbec byla chlazená a čerstvě vymačkaná šťáva z cukrové třtiny. Za tři koruny půl litru. Určitě vyhledejte. Pro Egypťany je však nápoj číslo jedna, čaj. Pijí ho černý několikrát denně většinou jednoduše připravený jako odvar 1/2 lžičky čajové směsi na jeden hrnek, a to buď samotný, nebo s lístky čerstvé máty. Pivo seženete těžce, většinou jen nealko varianty s ovocnou příchutí. Rubínově červený a velmi osvěžující nápoj ze sušených květů ibišku se podává zejména studený. Zakládají si i na pití opravdové turecké kávy. U Nubijců ji dostanete dochucenou kardamomem, zázvorem, muškátem a hřebíčkem.

Petr Teplík

Související články


teplíkAha ...14:0022.1.2012 14:00:24
EVAHezky napsáno,13:4421.1.2012 13:44:22
josef hejnaSežralo mi to text.10:1521.1.2012 10:15:04
teplíkTaky mám08:2620.1.2012 8:26:17
Jarka JarvisDíky za zajímavý07:5620.1.2012 7:56:38

Počet příspěvků: 5, poslední 22.1.2012 14:00:24 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Petr Teplík

Petr Teplík

Inspirací může být všechno kolem. Děti, příroda, cesty, sport, vztahy ... stačí poodstoupit a nechat pár jedinců předběhnout.

Kuchař, cyklista, policista, otec dvou synů, manžel jedné manželky, který nezapomíná, že všechno je jinak.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • S. Komárek - Eseje o lidských duších a společnosti
  • A. S. Exupéry - Noční let
  • R. Šimáček - Valdštejnská rapsodie
  • Mathias Jung - Malý princ v nás
  • M. Twain - Dobrodružství T. Sawyera

Co právě poslouchám