Maraton? Není těžké ho uběhnout, ale připravit se na něj.

sobota 24. květen 2014 12:20

Stojím na startu, kolem deset tisíc lidí, devadesát národností a stará Praha dýchá neuvěřitelnou atmosférou. Z reproduktorů se ozývá Vltava a slzy dojetí se derou do očí ani nevíte jak.

Bolavé zuby

Od mala mě fascinovali vytrvalci. Ta vzdálenost, ta rychlost, taktické souboje během závodu, zvonění do posledního kola, rozhodnutí v cílové rovince… Ale hlavně, vzdálenost. Při tělocviku jsem záviděl natrénovaným fotbalistům předbíhajícím mě o kolo na obávané patnáctistovce. Vzpomínám si na ukrutnou bolest zubů a celého těla z vyčerpání, z neznalosti toho jak běžet a jak pracuje tělo. Pokud vím, ani potom jsem nikdy nenaběhal více jak tři kilometry. Možná pět.

Střední věk

Asi to má na svědomí střední věk, nesplněné sny, nebo snaha být vzorem pro syny, ale před rokem jsem začal běhat. Po půl roce jsem se přihlásil na půlmaraton a pro mě kdysi neuvěřitelnou vzdálenost jsem zvládl celkem slušně. Co teď? Samozřejmě maratón. Maratón. MARATÓN. Legendární vzdálenost podpořená neméně legendárním vyprávěním o řeckém vojákovi. Většina lidí to neujede ani na kole, neujde, natož uběhne. Přihlásil jsem se na Pražský maratón.

Nakoupil jsem vitamíny, sacharidy, aminokyseliny a začal. Všude rady, že maraton nejsou dva půlmaratony, že se začíná na 30 kilometrech, na 35 čeká zeď, jak jíst, nejíst, co si kde namazat (ne na chleba, ale na těle), jak trénovat nebo co obléknout. A hlavně naběhat alespoň 80 kilometrů týdně… teda nevim, kdo je schopnej to dát, ale já se dostal na 60 a stačí. Vopruz! Určitě. Hromada „ztracenýho“ času, bolavý klouby, svaly, puchýře a vyčerpání. Vopruz? Ne. Desítky hodin na cestě jen sám se sebou, se svojí hlavou. Změnilo se tělo a s ním i myšlení. Je to super! Vlastní silou uběhnete 40 kilometrů a ani se nezadýcháte. Ale co závod? Zvládnu 3:30:00?

Maratón

Stojím na startu, kolem deset tisíc lidí, devadesát národností a stará Praha dýchá neuvěřitelnou atmosférou. Z reproduktorů se ozývá Vltava a slzy dojetí se derou do očí ani nevíte jak. Snažím se dostat do koridoru s časem tři a půl hodiny, ale dobrovolníci mě tlačí zpět. Hmm, nevadí, začnu pomalu, ostatně mám dost času se dostat dopředu, že. Start.

Chvilku trvá, než se štrůdl začne pohybovat. Hlavně pomalu, v klidu, nepřepálit prvních 20 kilometrů ;-). Panorama s Pražským Hradem a Karlovým mostem moc nevnímám. Za pět kilometrů jsem se dostal k vodiči na 3:45:00. Na patnáctém kilometru na záchod. Naštěstí ztráta cca dvou minut je vykompenzovaná výrazným odlehčením. Snahu o co nejlepší výkon všem ztěžuje protivítr. Ale jinak je počasí ideální. Krok, šláp, krok, šláp. Polykám kilometry stejně jako banány na každé občerstvovačce. Obrubník, dlažba, obrubník. Třicátý osmý kilometr a předbíhám vodiče 3:30:00. Super! Teď už se jen nenechat znovu předběhnout a mám splněno. Nádech, výdech, nádech, výdech. Je to těžší a těžší. Stěží udržím tempo a jen se modlím, aby mě vodič zas nepředběhl. Nohy v jednom ohni. Poslední kilometr. Přidám. Alespoň si to myslím. Konečně cíl. Vlna dojetí mě zaplavuje a nemám sílu se jí bránit. Zvládl jsem to. Praha si kolem mě sice dál vede svůj všední život, ale já mám splněno. 3:29:24.

Chodící medvěd

Každý určitě někdy viděl medvěda chodit po zadních. Ke konci závodu jsem si myslel, jak krásně neběžím a vůbec si připadal jako král. Pak jsem se podíval na video a radost mě trošku přešla. Vypadal jsem právě jako medvěd na zadních, špatně namazaný robot, nebo jako kdyby mě učil běhat Arnodl (cca. 10. až 15. vteřina, černé tepláky a tričko).

Petr Teplík

Související články


TeplíkJo dá se00:3925.5.2014 0:39:53
JLvloudila se mezera. Správně je:00:0925.5.2014 0:09:39
TeplíkJe pravda22:2224.5.2014 22:22:43
JB001Před několika lety20:1624.5.2014 20:16:25

Počet příspěvků: 5, poslední 25.5.2014 0:39:53 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Petr Teplík

Petr Teplík

Inspirací může být všechno kolem. Děti, příroda, cesty, sport, vztahy ... stačí poodstoupit a nechat pár jedinců předběhnout.

Kuchař, cyklista, policista, otec dvou synů, manžel jedné manželky, který nezapomíná, že všechno je jinak.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Co právě čtu

  • S. Komárek - Eseje o lidských duších a společnosti
  • A. S. Exupéry - Noční let
  • R. Šimáček - Valdštejnská rapsodie
  • Mathias Jung - Malý princ v nás
  • M. Twain - Dobrodružství T. Sawyera

Co právě poslouchám